To zvládnu!...aneb jak rozjet neziskovku

Když téměř před dvaceti osmi lety spatřil poprvé Šimon Pánek svoje telefonní číslo uveřejněné na obrazovce televize s odkazem, že organizuje sbírku na pomoc zemětřesením postižené Arménie, tak mu dost dobře možná běželo podobné heslo hlavou. A co teprve čtyři roky poté, co všechno od té doby ještě stihl zažít již jako spoluzakladatel úspěšné nevládní neziskové organizace Člověk v tísni.

To my v CooLAND se pomalu ale jistě krůček po krůčku učíme a postupně se více a více noříme do tajů vedení neziskové organizace. V koutku duše si samozřejmě také dodáváme odvahy, ne, že ne.

V situacích…

Když jako Vraťka sedíte na podiu před vyprodaným velkým sálem Městské knihovny v Praze a v rámci panelové debaty festivalu Jeden svět vtipkující moderátor avizovanou diskuzi na problematiku mizející půdy a land grabbing překvapivě nechává plout vstříc povrchním až podbízivým „aktuálním tématům moderní doby“, kvůli nimž jste do debaty společně s dalšími dvěma odborníky zaručeně nepřišli.


Když poprvé vyrazíte jako Kačka neboli předsedkyně - zakladatelka CooLAND na seminář Nadace VIA VIADUKT - Průvodce a můžete si jen v danou chvíli domýšlet, co všechno se o krásách a úskalích založení si vlastní neziskové organizace vzápětí dozvíte. Leč neblahé zjištění se dostaví velmi rychle a je hnedle jasné, že přichází doba, kdy nezbývá než usilovně přemýšlet, jak všechna ta setkání, nápady a aktivity vměstnat do svého nepostradatelného osobního diáře.

Když se jako Šárka a Radim po týdnech práce a příprav na novou sezonu KPZ CooLAND chystáte tuto komunitu uveřejnit na Google+ a zjistíte, že celé ty desítky (možná i stovky) hodin práce a ladění, změn, včetně ujasnění si zpětných komentářů a vazby od téměř desítky lidí, musíte vytvořit zcela znovu. Neboť ejhle, onen původně skrytě založený a napjatě očekávaný profil nečekaně nejde jen tak „přehodit“ ze soukromého do veřejného statutu. Daň za moderní technologie a vysoké požadavky na jejich bezpečnost.

Když si díky pomalu ale jistě se plížící a citelně narůstající administrativě v debatách nad tím, zda hledat účetní, jaké si zvolit účetnictví, jednoduché či podvojné (hlavně ne podvodné), ani nevšimnete, že se ne všichni kamarádi u sobotního obědového stolu tváří stejně zapáleně a nadšeně.

Když se rozhodnete založit si jmenovité emaily a až zpětně se dozvídáte, které ověřené či neověřené dokumenty musíte před vlastní realizací ještě důkladně nashromáždit a odeslat na příslušná místa.

Když se konečně společně dovtípíte, že bez koordinace, organizace, delegování úkolů, rozdělení si pravomocí, zaznamenávání si všemožných činností do tolik neoblíbených timesheetů se už pomalu ale jistě neobejdete. Ano, všechno to, nad čím mnozí z nás i vás doposud v práci krčí nos a mnohdy se i prokrastinací snaží oddálit nevyhnutelné (kdo nevyplňoval excelovskými makry vyšperkovaný tuzemský cestovní příkaz, možná stále neuvěří), je pomalu ale jistě naším denním chlebem.

S tím vším a s kupou dalších životních situací se jako každý nadšenec, průkopník či umanutec, který se rozhodne realizovat si sen, setkáváme. Dozajista bychom mohli poslouchat nebo číst miliardy příběhů, jak si šli i druzí lidé za svým cílem: “Jooo, milánkové, máte, co jste chtěli, tak se nedivte a hlavně si nastěžujte!

A co my na to? My si nechceme jen tak stěžovat život a stěžovat si (možná jen občas a tak trochu). Chceme se učit od ostatních a sdílet nejen to, co nás baví (a to tedy hodně), ale i co se nám daří a nedaří.

A chceme nezapomínat na zkušenosti, úspěchy i předešlé chyby. Proto debatujeme, komunikujeme a v obsáhlých emailech se i ptáme. Například zda můžeme uveřejnit kontakt na Julka (a není to jenom výraz skromnosti, neboť my na rozdíl od Jaromíra Štětiny (zatím) nemůžeme suverénně vyhlásit Julkovo telefonní číslo do hlavního vysílacího času televize, jako se stalo v roce 1988 Šimonu Pánkovi). Neboť jsme totiž jen neskutečně hrdí, že máme našeho prvního oficiálního dobrovolníka, který se chystá tu druhou sezónu KPZ CooLAND aktivně spolurealizovat s námi i s vámi.

Chystáme se otevřeně sdělovat naše vize a cíle. A na to se těšte. Již brzy je konečně uveřejníme na webu.


P.S. Poděkování i všem těm doposud neoficiálním dobrovolníkům a přispěvatelům rukou ku společnému dílu.

Text: -AW-

Foto: Kevin Ton, -ŠK- a -KZ-

Also on this blog

SHARE:  Email · Facebook · Google · Twitter · Tumblr · Kindle
SUBSCRIBE:  Receive an email on new posts from cooland

Comments


  • Notify me upon new comments

☺ Got it