11. díl deníku KPZ CooLAND: Naše TADY & TEĎ...aneb jak ovlivňuje chod naší KáPéZetky?

Původně měl být tento díl o kulinářských požitcích vytvořených ze zeleniny od Karla Tachecího. Ovšem dnes zvítězila jiná z nemála "výhod" KáPéZetky, neboť KáPéZetková zelenina nás neobohacuje pouze tím, že naplní naše hladová břicha, ale měla by nás nasytit značným dílem i stravou myšlenkovou. Z toho důvodu nás TADY & TEĎ pálí více odpověď Karla na jeden z našich emailů, kterou naleznete na konci tohoto příspěvku.

Dalším důvodem k zapsání těchto myšlenek do našeho deníku byla i tato otázka:"Sem slyšel, že prodáváš zeleninu?!?! Ty už nepracuješ na univerzitě?" Na chviličku lze na tváři tázajícího vidět úšklebek a nevyřčenou otázku: "To se tak nudíš a nebo ses dočista zbláznila?" Jak odpovědět na otázku, která je již předem zatížena předsudky a domněnkami o tom, kým bychom měli být? Lze si vypůjčit slova od Haruki Murakamiho z knihy1Q84 "Není nic zlého na tom, když někdo na něco nevypadá. Znamená to prostě, že se svým oborem nenechá úplně pohltit." A hlavně, máme otevřeno pro všechny...

Proč ovšem vůbec řešit TADY & TEĎ v souvislosti s KáPéZetkou, navíc v čase prázdninovém? Léto spíše svádí k lenošení a nicnedělání, ovšem to nevylučuje okamžiky zastavení a zamyšlení se na tím, jak je možné, že KPZ CooLAND funguje. Ovšem funguje opravdu? Není to jen utkvělá představa organizátorů, kterou jsme si vytvořili v realitě stvořené organizačním týmem CooLAND? Proč to vůbec řešíme? To nám snad nestačí, že máme každý týden čerstvou zeleninu?!? Naštěstí nestačí...chceme spoluutvářet společný prostor TADY & TEĎ právě prostřednictvím naší KáPéZetky.

Zapsat toto zamyšlení nás inspiroval jednodenní seminář zaměřený na Kultivaci jazyka a proměnu kultury pod vedením Jiřího Šmejkala, jehož životním krédem i nadějí je: že si lidé mohou být vzájemně prospěšní, když se dokáží správně potkat. To pro mne znamená, že si ujasní proč chtějí být spolu, v jakém vztahu, a co od sebe mohou očekávat.

Tato slova výstižně popisují to, s jakým záměrem naše trojice KPZ CooLAND zakládala. Ovšem vnímají to takto všichni členové KPZ CooLAND? V současné době máme 35 členů a pro každého z nás je KáPéZetka zdrojem jiných požitků, neb každý měl svá očekávání a své představy. Plno čerstvé zeleniny, noví kamarádi, místo k zastavení, nové zážitky, ...

Co je skutečným účelem KPZ CooLAND? Proč to děláme? Proč píšeme tento deník?

Na tyto otázky není jedna odpověď. Žijeme ve své vlastní pojmové realitě častěji než ve skutečné, sdílené realitě, proto jsme často zklamáni, když naše "to by mělo být takhle", tak nakonec není...

Naše prvotní přemýšlení v rámci CooLAND o tom, jak zlepšit stav české krajiny, podpořit poctivé zemědělce, spoluutvářet propojení venkova a města tak, že se shodnou na společných hodnotách, se dlouho neslo pouze v teoretické rovině až do chvíle, kdy jsme se rozhodli založit KPZ CooLAND.

Možná si právě říkáte, fajn, to je vaše věc, ale proč si píšete deníček a ještě k tomu veřejně? Možná z toho důvodu, že za každým slovem i činem je osobní příběh, který může být sdílen pouze převyprávěním a sdílením našeho TADY & TEĎ. Tento deník například MŮŽE napomoci vytvořit společnou, sdílenou realitu, jejímž důležitým posláním je, že nikdo není nucen v ní setrvávat, jelikož vždy MOHU vystoupit.

Jakou roli hraji JÁ či TY v kontextu utváření podoby naší venkovské krajiny? Jsme jen pasivními pasažéry stěžujícími si na své okolní prostředí? Mám nějakou možnost z tohoto rozjetého vlaku vystoupit? Jan Němec ve své knize Dějiny světla píše: Co zbývá člověku jiného než projít jedoucím vlakem proti směru jízdy. Většina lidí do vlaku nastoupí, najde si volné sedadlo a to neopustí, dokud vlak nezastaví v jejich stanici. Zemřou tak, jak se narodili, pěkně na svém místě. Ale občas se někdo ze svého místa zvedne...

Zvedněte se a pojďte s námi! Tento blog je průvodcem a toto je pozvánka na společnou cestu, neboť i hlavním mottem CooLAND je: Cesta do krajiny vede i kolem Vás...

Nebojme se společně hledat malá otevřená dvířka k nalezení řešení zdánlivě neřešitelného problému. Rozčiluje vás kvalita potravin, nevzhledná krajina za humny, nedostatek prostoru pro své nápady? Není nic jednoduššího, než projít v protisměru jedoucího vlaku, vystoupit a začít něco dělat - třeba se stát členem KPZ.

A že vše není tak "růžové" a "ideální"? Holt realit je mnohem více než ta naše jedna. Jaká je například skutečná realita TADY & TEĎ našeho zemědělce Karla? Nedávno jsme řešili tuto situaci, ohledně našich dvou odběrných míst - Havran Café v Karlíně a Kravál na větvi na Suchdole.

Podíly v Karlíně a na Suchdole se liší!!!!

Důvodem je logistika a množství toho, co je aktuálně k dispozici. Jako organizátoři KPZ CooLAND to dokážeme pochopit, ale někteří členové z KPZ zřejmě ne a nemuselo by to dělat dobrotu. Už to slyším. Proč já nemám třešně? Proč já nemám hrášek, a mám třešně, které nejím? Pro každého je prostě lepší něco jiného a samozřejmě přesně to, co zrovna nedostal...

Přečtěte si Karlovu emailovou odpověď:

Dobrý den a ahoj,

opravdu se budu snažit, pokud to půjde, vytvořit jednotné podíly,abychom předešli zlostným pohledům.

Minulý týden dostal Suchdol 2 květáky na podíl, což vnímám jako bombu v ekologickém zemědělství . (Havran žádný květák). Jelikož květák je velmi složité pěstovat v ekologickém zemědělství. Musí se snažit zahradník ,ale navíc musí být i vhodné počasí. Brokolice to je ještě větší fajnovka. Srdíčko není kryté listy a každý brouček ji nakousne. Když je velká, rychle se zapařuje a hnije zevnitř. Pak smrdí. Nevím, když mají přijít taková vedra, jak to s brokolicí dopadne. Také vidím, že mnoho rostlin už je vysleplých. Takže díky Bože za ty dary, bach měl zvolat. Některé sezony prostě brokolice či květák nenaroste.

Ovoce se sklizí do bedýnky až v úterý ráno, aby bylo čerstvé. Musí to tak být, aby se nekazilo. Mám špatné zkušennosti se skladováním ovoce, byť jen jeden den. Naplánovat do bedýnky ovoce je tedy taková adrenalinová záležitost. " Co když nestačíme sklidit dostatečné množství? Co když bude pršet? a pod." Třešně jsem česal s jedním kolegou z vysokého stromu, který roste na mezi u našeho pole. Byl potřeba žebřík. Ze země nelze česat. Každý tam nemůže lézt. Nakonec mi přepadá absurdní, vztekat se kvůli půl kg krabičce třešní....

Také auto, kterým se zelenina vozí nemá chlaďák, tudíž je potřeba vyložit ovoce raději dříve. Suchdol je bohužel až na konci trasy. Stále mám na mysli kvalitu ovoce.

Jahody už odplodily. Víc jich nebude. Zarůstají velmi plevelem, potřebovaly by vyplet a provzdušnit, aby byly silné do další sezony.

Tento víkend má být ale tropický, tak to nemá cenu brigádničit. Kdyby se snad někdo hlásil na kontrolu jahodiště :)

To je tak vše, co jsem k tomuto tématu chtěl poznamenat.

Holt se krásně zdůrazňova fakt, že KPZ je i o solidaritě se zemědělcem, ale pak přijde na pořad dne solidarita mezi lidmi jako taková...která svým dílem spěje i k té solidaritě se zemedělcem...kupříkladu...

Karel

Od začátku založení KPZ hledáme vhodná slova, jak nejvhodněji představit a zprostředkovat naši vizi o zodpovědném a vstřícnému přístupu nejen ke krajině, ale i k sobě navzájem. Nechceme být pouhé "výdejní okénko", ale inspirovat a motivovat všechny členy KPZ CooLAND, abychom našli společné hodnoty, které všichni budeme sdílet TADY & TEĎ, které ovšem neexistuje:-). Existuje pouze společná cesta, po které jsme se vydali.

Krásné prázdniny plné podnětných myšlenek

přeje

CooLAND

text: -VJ-

foto: -Kevin V. Ton-




Also on this blog

SHARE:  Email · Facebook · Google · Twitter · Tumblr · Kindle
SUBSCRIBE:  Receive an email on new posts from cooland

Comments


  • Notify me upon new comments

☺ Got it