Příběh jarního bio máku od Karla

U nás doma nepatří křestní jméno Karel zrovna mezi ty časté. Ano, v historii bychom pohledali pár prastrýců či pradědů tohoto jména. Ale po dvě dlouhá desetiletí patřilo výsostné postavení tohoto jména převážně bytosti čtyřnohé (Karl von Banhhof – slavný to kříženec z neméně slavného filmu éry socialistického hospodaření "Vesničko má středisková").

Leč s čím se chci pochlubit dnes, je fakt, že po prvním roce v KPZ CooLAND toto křestní jméno zdomácnělo ve zcela jiném duchu. Karel - je náš zemědělec. Výsostný dodavatel bio produkce výtečné zeleniny a ovoce z Budyně nad Ohří. A když se nejen u domácího stolu hovoří o Karlovi, není jím míněn nikdo jiný než Karel Tachecí.

Karel je bezpochyby skvělý člověk. Nadchne lidi kolem sebe s takovou přirozeností, že
i když byste se ho zeptali, jakým snad kouzlem si pomáhá, tak skromně dozajista odvětí něco ve smyslu, že ani neví jak. Kdo ho měl tu čest poznat, dozajista může potvrdit.
A pokud jste štěstí na osobní setkání doposud neměli, tak máte nyní zprostředkovanou možnost díky jeho příspěvku pro Institut pro podporu šetrné distribuce a uvědomělé spotřeby neboli Bezobalový obchod kvalitními potravinami - Bezobalu.


Přejeme příjemné a podnětné čtení s příběhem jarního biomáku od Karla...

Ten příběh začal už 23. února 2015. Tenkrát stav pole dovolil, abychom vyjeli s traktorem a secím strojem, který seje 6 řádků máku naráz. Makové semínko je velmi drobné, taktéž vyklíčená rostlinka je velmi jemná a choulostivá k nedostatku vody. Rostlinky totiž spíše odolají mrazíku než suchu a palčivému slunci. To jen pro vysvětlení, proč se mák seje co nejčasněji. Toho roku to trvalo dlouhou dobu, než mák konečně vyklíčil.

Po vyklíčení mák poměrně dlouho “sedí“ a zdánlivě neroste. Je to ale klam. Roste jeho mohutný kůlový kořen, který ho ukotvuje v zemi a přináší vláhu i živiny z půdy. Když rostlinky zesílily natolik, aby bylo vidět řádky, začalo se s ručním plečkováním na lidský pohon. Plevele jsou totiž všudy přítomné, rostou opravdu za každého počasí a nečekají, až si mák vytvoří svůj kořen. Plečka půdu mezi řádky prokypří, provzdušní a nechtěné plevelné rostliny oddělí od vlastních kořenů. Plevele zasychají a máku se dostává více prostoru, světla a vody.

Koncem dubna, kdy makové rostliny zmohutněly ještě více, jsme se odhodlali vstoupit do makového pole s traktorem, který pohání již 7 řádkovou plečku. Stroj krom traktoristy obsluhuje i člověk, který sedí na zvláštním „bydélku“ umístěném nad plečkou. Oba musí svojí pracovní souhrou vést plečku tak, aby nepoškodila mohutné mladé rostliny
s navoskovanými listy. V paždí velkých listů se po ránu sbírají krůpěje rosy a mák pije. Jeho spotřeba vody je obrovská zvláště v období, kdy se objevují poupata, kvete a nasazuje zelené makovice.

V květnu brigádníci motykami zbavují mák plevele v jeho těsné blízkosti, tam, kam plečka nedosáhne a poničila by makové rostliny. Stále se pracuje na tom, aby maková rostlina měla co nejlepší podmínky ke svému zdárnému růstu.

Koncem prvního srpnového týdne je již porost máku zaschlý. Makovice olamují pilné ruce do kbelíků či košíků zavěšených na provázku kolem krku tak, aby obě ruce mohly pracovat s makovicemi. Plný kbelík se vysype do pytlů, které jsou připravené na okraji pole. Začínáme kolem desáté dopolední. Musíme totiž čekat, až oschne ranní rosa, která se tvoří, přestože polední teploty ve stínu vystupují vysoko nad 35 oC. Olamujeme jednu makovici po druhé až do oběda, ale kolem poledne již nelze žár na poli vydržet. Nakládáme tedy sklizené pytle na traktorovou vlečku a ujíždíme uklidit plné pytle do stínu pod střechu statku k přirozenému dosušení.

Na konci srpna opět makovice putují z půdy statku a vezou se ke kombajnu, který čeká
na poli a je využit jako stacionární mlátička, která oddělí modrá semínka od hrubých částí makoviny. Ty drobnější úlomky makoviny se posléze oddělují několikerým profukováním vzduchem. Semínka, která si pak můžete koupit, tvoří směs odrůd Gerlach a Orfeus. Gerlach je jednou z nejstarších u nás pěstovaných odrůd máku setého, časem prověřená
a chutná odrůda, kterou vyšlechtili na Slovensku. Orfeus je modernější česká odrůda vyšlechtěná ve Výzkumném ústavu olejnin v Opavě.

Chuť českého biomáku zvláště ocení děti, které upřímně a bez okolků řeknou, že mák je
v puse nepálí a rády si přidají další makovou buchtu.

Text: -AW- a Karel Tachecí

Foto: -ŠK-

CooLAND

Also on this blog

SHARE:  Email · Facebook · Google · Twitter · Tumblr · Kindle
SUBSCRIBE:  Receive an email on new posts from cooland

Comments


  • Notify me upon new comments

☺ Got it